V r. 1784, císař Josef II. vydal nařízená, aby byly nahrazeny knihy obřízek standartními záznamy, podobných těm, které byly vedeny na farních úřadech. Knihy narozených, oddaných a zemřelých byly pak vedeny na místních rabinátech. Rabíni, případně učitelé byli povinni shromažďovat tyto základní údaje ( viz příklad zápisu v knize pro Nový Jičín). Správnost údajů měla být pravidelně ověřována - od r.1838 byly na příslušných farních úřadech vedeny duplikáty židovských matrik, tzv. kontrolní matriky ( viz příklad z knihy duplikátů). Ve skutečnosti tomu prý bylo často tak, že místní faráři (či kostelníci) jednou za čas zkopírovali záznamy vedené na rabinátech .

Originály původních knih byly povětšinou zničeny na konci 2. světové války. Pro oficiální účely bylo pak povoleno, aby namísto originálů byly používány ony duplikáty. Překvapivě, občas lze najít zápisy o židovských rodinách též najít na zadních stranách běžných katolických matrik ( viz příklad katolické matriky narozených ve Zbyslavi z roku 1840).

Dalším zásadním zdrojem jsou vedle matrik též Knihy Familiantů (1760-1849) a Sčítání židovských rodin (1724, 1783, 1793, 1799, 1811). Více informací o zdrojích lze nalézt na webu Austria-Czech SIG

Archivní sytem je V České republice rozdělen do 7 oblastních archivů :

Archiv pro střední čechy v Praze 4 plus 12 okresních archivů
Archiv pro západní Čechy v Plzni plus 9 okresních archivů
Archiv pro jižní Čechy v Třeboni plus 7 okresních archivů
Archiv pro východní Čechy in Zamrsku plus 9 okresních archivů
Archiv pro severní Čechy Litoměřicích plus 11 okresních archivů
Zemský archiv v Brně plus 15 okresních archivů
Zemský archiv v Opavě plus 11 okresních archivů

Mnohé matriky jsou dnes dostupné online. V přiložené mapce můžete vidět internetové odkazy.